Setkání košíkářů v Rudníku a v Ostratě
V sobotu 30. března ráno se přihlášení účastníci zájezdu setkali u obecního úřadu a krátce po půl osmé vyrazil autobus řízený p. Josefem Mahďákem směrem na Rudník. Vycházející slunce a jasná obloha je vždy předzvěstí krásného dne, a taky že jo. Naši rudničtí přátelé nás vřele uvítali a uvedli nás do prostorů svého kulturního domu, kde byla tradiční výstavka soutěžních výrobků košíkářů a v hlavním sále pak ukázky pletařského řemesla a po celý den průvodní kulturní program. Slavnostní atmosféru setkání podmalovávaly po celý den nám známé melodie cimbálové muziky Korečnica. Slavnostní ráz jako vždy podrhl slavnostní nástup a oficiální zahájení, kde vystoupili čestní hosté z regionálních orgánů i z patronátních obcí. Po představení jednotlivých zúčastněných pletařů už naběhl známý režim. Pořadatelé připravili lákavé občerstvení, před kulturním domem byl nabízen guláš, držková polévka, grilované klobásy, horká medovina a další místní speciality. Sledování programu, přátelské diksuse, dobrá nálada – tak by se dalo charakterizovat toto prostředí. K tomu venku nádherné počasí, které vyzývalo k procházkám po pěkné slovenské obci. Čas odjezdu se nebývale rychle přiblížil, v 18 h jsme se rozloučili s pozornými hostiteli a vydali jsme se spokojení, odpočinutí, k domovu.
Pro ostratské zastupitele tím začal týden usilovných příprav setkání v Ostratě, které bylo plánováno na 6. dubna. A také uspořádáno. Takže zase principiálně stejný scénář, jen trochu ve skromnější podobě. Podpořit nás přijelo 23 hostů z Rudníka a 10 hostů z Morkovic. Slavnostní ráz nám připomnělo nádherné vystoupení dětského folklorního souboru Vonička, kde tančí i Gábinka Horáková z naší obce. Tanec doprovázela cimbálová muzika Paléska, ta hostům vyhrávala po celý den. Jen to počasí. Chladno a z rána déšť. Ale i taková drobnost se dá s dobrými přáteli a při dobré náladě překonat. Dovolím si po vyslechnutí názorů našich skvělých hostů konstatovat, že také naše setkání se vydařilo. Rád touto cestou děkuji všem zastupitelům, kteří pomohli při přípravě i ve vlastním průběhu setkání, zejména pak p. Arnoštovi Horákovi za přípravu dobrého oběda a večeře pro hosty. Jen škoda, že ostratčané opět nezklamali, účast byla opravdu minimální.
Co závěrem. Tak jako někteří návštěvníci i pořadatelé obou akcí vidíme, že počet i nápaditost exponátů na výstavce se pomalu vytrácí. Dalo by se říci, že s originálním nápadem už je schopný překvapit jen nám dobře známý Mirek Mareček, pan Cigánik nebo paní Koláriková. Čím je to dáno, můžeme jen spekulovat. Inspirace není bezedná, uspěchanější doba také nepřeje časově náročnějším činnostem. I tak se vyhýbáme diskusím o ukončení těchto setkání, protože jsou důležitá jak pro zachovávání tradic, tak pro zachování a prohloubení osobních přáteství i obecného povědomí o přátelích na druhé straně hranic, v jiných národopisných oblastech.
